Abd-ru-shin

autor díla
„Ve světle Pravdy – Poselství Grálu"

Mnoho čtenářů knih má přání zjistit něco bližšího o jejich autorovi. Často stojí za tímto přáním myšlenka moci si z vylíčení autorovy životní cesty odvodit nějaké závěry ohledně příslušné knihy, a získat tak pomoc v rozhodování, zda knihu zakoupit nebo přečíst.

V díle „Ve světle Pravdy – Poselství Grálu“ se nachází tato Abd-ru-shinova výpověď:

„Každý vnitřně svobodný člověk bude nějakou věc nebo nauku vždy hodnotit podle toho, co přináší, ne kdo ji přináší.  …  Zlato je zlatem, ať je má v rukou kníže nebo žebrák.“

Tato slova, jejichž správnost je nepopiratelná, ozřejmují, jak nesvobodným se jeví dnešní člověk, když se nechá vést pouze popisováním autorovy životní cesty.

Kniha, která se nazývá „Ve světle Pravdy – Poselství Grálu“ a která chce poskytnout objasnění skutečného smyslu života člověka, vyžaduje obzvlášť neutrální posouzení. Po seznámení se s výpověďmi, které autor ve svém díle uvádí, zůstává pak pouze na čtenáři samotném, aby si také autora v jeho díle zařadil.

Objasňování Pravdy předpokládá u čtenáře vždy otevřenost a daleký rozhled. Tak mnohý prožitek nás lidi již poučil, že přece existuje více, než můžeme obsáhnout naším zrakem a sluchem, našimi pojmy prostoru a času. K tomu patří i prožitek okamžité předtuchy nebo působení nějakého vedení, které zkřížilo naši životní cestu.

Pro Abd-ru-shina bylo ústředním přáním dát své dílo „Ve světle Pravdy – Poselství Grálu“ lidstvu, které je tomu otevřené, jako ukazatele cesty. V následujícím textu jsou uvedeny jednotlivé etapy jeho života:

Abd-ru-shin spatřil světlo pozemského světa 18. dubna 1875 a dostal občanské jméno Oskar Ernst Bernhardt. Místo narození Bischofswerda, poblíž Drážďan v Německu, zůstalo pro něj místem jeho dětství, stejně jako jeho školních let i pracovního vzdělávání. Zde pak opustil láskyplnou péči rodičovského domu a věnoval se povolání obchodníka, v němž se vyučil. Obchodní činnost mu umožnila cestovat do různých zemí Evropy a severní Ameriky. Při tom začal literárně zpracovávat zážitky a dojmy z těchto cest i osobní zkušenosti ze soužití s bližními. Tímto způsobem spojil své obchodnické povolání se stále více rostoucím zájmem zveřejňovat své myšlenky jako spisovatel.

V roce 1921 v Oskaru Ernstu Bernhardtovi procitlo vědomí o jeho dřívějším pozemském životě a o úkolu, který je mu na zemi určen a který má splnit. Spojitost s tímto vědomím má také jméno Abd-ru-shin. Oskar Ernst Bernhardt proto ukončil své obchodní činnosti, aby se jako Abd-ru-shin mohl zcela obrátit k oblasti svého úkolu.

Přibližně o dva roky později – 1923 – zveřejnil pak pod jménem „Abdruschin“ první statě, které lidstvo burcovaly k duchovnímu probuzení. Zpočátku byly tyto statě vázány v sešitech, jež nesly titul „Listy Grálu“ (Gralsblätter). V průběhu roku 1926 se objevil soubor těchto statí v knižní formě s titulem „Ve světle Pravdy – Nové Poselství Grálu – od Abdruschina“. V pozdějších vydáních se od slova „nový“ v označení Poselství upustilo, takže od roku 1931 se všechna vydání nazývají pouze „Ve světle Pravdy – Poselství Grálu“. Také způsob psaní jména autora se změnil. Od roku 1937 byl v tiskovinách používán způsob psaní »Abd-ru-shin« a od této doby je to jediná platná podoba jména.

Jako doprovodnou činnost ke zveřejňování „Listů Grálu“ a „Poselství Grálu“ konal zpočátku Abd-ru-shin také veřejné přednášky, aby přiblížil své myšlenky bližním. V důsledku rostoucího množství statí, k jejichž sepsání cítil Abd-ru-shin stále silnější nutkání, však další konání veřejných přednášek ustalo.

Abd-ru-shinovy statě způsobily u mnohých jeho čtenářů vnitřní duchovní otevření se, což se stalo patrným také v mnoha oblastech života. V Abd-ru-shinovi neustále sílilo nutkání hledat to místo na zemi, které bylo pro Poselství z Grálu určeno jako bod zakotvení. Veden vnitřním vedením začal toto místo hledat. Jako při každé věci, která se odehraje na základě nemateriálního vedení, bylo zapotřebí odpovídajícího pozemského upozornění, aby bylo hledané místo nalezeno. Skrze inzerát o prodeji, v němž byl nabízen dům v odloučeném horském prostředí severního Tyrolska v Rakousku, rozpoznal Abd-ru-shin v roce 1928 hledané místo.

Abd-ru-shinovy statě, které jasným, věcným a myšlenkově srozumitelným způsobem objasňují smysl života, vedou navíc také k vytušení Boha, jaké lidstvo doposud ještě nepoznalo. Základem k tomu je poznání a respektování přírodních zákonů a zákonů ve stvoření, jež jsou vnímatelným výrazem vůle Boží.

Z nově získaných poznatků, které život obohacují a nechávají ve šťastné blaženosti vyvstat velikému díku, se v člověku následně utváří také naléhavé přání uctívat Stvořitele odpovídajícím způsobem a vyjádřit mu tento dík. Pro to vytvořil Abd-ru-shin možnost ke konání hodin pobožností a – ve vystupňované formě – ke konání slavností Grálu.

Slavnosti Grálu, které se pro mnoho duchovně otevřených lidí stávají vědomým prožitkem Boží milosti, jsou také ještě i dnes nejvýznamnějšími body v průběhu roku takových čtenářů Poselství Grálu. Velkou mimořádnost pro ně představují také společné hodiny pobožností, které se konají o nedělích.

Abd-ru-shinovou nejsilnější snahou vzhledem k bližním bylo, aby je prostřednictvím svých statí přivedl k vědomějšímu a svobodnějšímu životu. Jednotlivec měl rozpoznat, že on sám je odpovědný za svůj život, dokonce ještě více, za svoje celé duchovní bytí. K tomu patří také Abd-ru-shinova výzva k distancování se od všeho stávajícího nuceného a zúženého, aby bylo možno vědomě prožít vlastní život.

Poukaz na skutečnost, že mezi člověkem a Stvořitelem není zapotřebí žádné pozemské organizace, neslyšeli vůdcové církví rádi a to vyvolalo vůči Abd-ru-shinovi značné nepřátelství. Také politickým mocipánům se nelíbila Abd-ru-shinova výzva k samostatnému myšlení a věcnému zkoumání, což člověka vyvádí z ovlivňujících názorových trendů. Tak byl v roce 1936 v nacionálně-socialistickém Německu prodej díla „Ve světle Pravdy – Poselství Grálu“ zakázán a v Mnichově sídlící nakladatelství pro tisk tohoto díla muselo být zavřeno.

Když bylo v březnu 1938 Rakousko připojeno k německé říši, znamenalo to pro Abd-ru-shina a jeho dílo konec dosavadního. Abd-ru-shin byl nacionálními socialisty zatčen a uvězněn v Innsbrucku. Křivá obvinění a žaloby, jejichž následkem bylo zatčení, se nakonec ukázaly jako nepravdivé, což vedlo k Abd-ru-shinovu propuštění. Osada Grálu na Vomperbergu, která se utvořila kolem Abd-ru-shinova bydliště, jakož i celý jeho osobní majetek i majetek jeho rodiny byly přesto zabaveny a přivlastnil si je rakouský stát. Abd-ru-shin a jeho rodina museli Rakousko opustit a byl jim určen nucený pobyt ve východní části Německa. Také všichni ostatní obyvatelé byli z Osady Grálu vyhnáni. Další předávání Abd-ru-shinova díla i osobní kontakt s Abd-ru-shinem, byly následkem nátlaku nacionálně-socialistických mocipánů do značné míry znemožněny.

Abd-ru-shinovo poselství z Grálu se dostalo k velmi mnoha čtenářům z různých zemí a způsobilo u nich změnu jejich každodenního života. Život a prožívání se staly vědomějšími, což vedlo k prohloubenému poznávání pravých lidských hodnot. Také zesílené vnímání duchovního vedení pomohlo těmto lidem snášet těžké osudové roky druhé světové války.

Abd-ru-shinovy statě z časového období od roku 1923 do roku 1937 byly zveřejňovány ve formě různých spisů nebo knižních vydání, jako „Listy Grálu“, „Ve světle Pravdy – Poselství Grálu“, „Nachklänge zur Gralsbotschaft“ a jako jednotlivé přednášky. Zkušenosti s těmito různými možnostmi zveřejňování i jeho nejrůznější prožitky se čtenáři jeho Poselství Grálu a s lidstvem všeobecně přiměly Abd-ru-shina k tomu, aby své statě pro nové vydání uspořádal nově a přizpůsobil je učiněným zkušenostem.

V letech 1939 a 1940 vytvořil tedy tiskovou předlohu pro dílo „Ve světle Pravdy – Poselství Grálu“, která měla být do budoucna jedinou platnou a která je dodnes šířena jako „vydání poslední ruky“. Poselství Grálu se mělo ke čtenářům dostávat v podobě rozdělené do tří svazků. První tisk tohoto vydání, které dílo znovu zpřístupnilo čtenářům, se mohl uskutečnit až v roce 1949.

 

Jako Abd-ru-shin přinesl Oskar Ernst Bernhardt lidstvu poselství z Grálu. Pomoc, kterou Abd-ru-shin lidstvu nabídl navíc, nebyla lidstvem poznána v plném rozsahu. S tímto vědomím opustil Abd-ru-shin 6. prosince 1941 své pozemské tělo. Tehdejší pohřeb jeho mrtvého těla se konal na hřbitově jeho rodného města, v Bischofswerdě.

Po skončení války v roce 1945 se mohla Abd-ru-shinova vdova, paní Maria Bernhardtová, vrátit do Osady Grálu. Vyvlastnění majetku bylo zrušeno a paní Maria Bernhardtová se stala majitelkou Osady Grálu na Vomperbergu.

V létě roku 1949 se díky velkému úsilí stalo možným převezení ostatků Abd-ru-shina z Bischofswerdy do Osady Grálu na Vomperbergu. Byla zde vybudována hrobka ve tvaru pyramidy, v jejíž kryptě bylo pozemské tělo Abd-ru-shinovo znovu pohřbeno.

 

Abd-ru-shin byl striktním odpůrcem všech dogmat i jakéhokoli sektářství. Také jakoukoli formu osobního kultu s rozhodností odmítal. Pro něho bylo důležité jedině to, že žil to, co ve svých dílech předává čtenářům.